Osudy dobrého vojáka Švejka

Nemožné ihned, zázraky do tří dnů.

Tento slogan je velice trefný pro označení aktivity ke které se odhodlali tři členové našeho souboru. Byli totiž osloveni režisérkou Yvonne Brosch z Mnichova, aby spolu s dalšími německými kolegy odehráli v městském divadle ve Weilheimu (SRN) představení „Osudy dobrého vojáka Švejka“ – tedy vlastně „Die geschichte von braven soldaten Schwejk“. Vzhledem k tomu, že František Havel-Švejk, Miroslav Jarý-Baloun a Jan Krejčí-Vodička si tuto hru spolu s dalšími Komedyjanty a ochotníky z Bärnau již nejednou střihli, věděli do čeho jdou. Svou účast ve Weilheimu tedy potvrdili. Nutno přiznat, že důležitou úlohu při rozhodování sehrál fakt, že si zahrají s profíky a takové „angažmá“ se neodmítá,že.

První pozdvihnutí obočí přišlo po obdržení scénáře – bylo v něm daleko, daleko více německého textu než při česko-německých představeních hraných v Bärnau a Tachově.Tato skutečnost zaskočila především Balouna o němž je známo, že je typickým příkladem toho, že český národ se nedá poněmčit. Jeho celá slovní zásoba němčiny doposud spočívala ve třech slovech: „Byte bír.Danke.“ Požádat o zaplacení už musel někdo jiný. Jenže dal rejžce Yvon slovo a tak se chopil textu a začal se jej učit jako básničku „Lajdr zind vír nycht in der glajchn kumpačka der Vodička und ich. Ábr hojte ham mer ale cuzam nach ajne tág urlaub“ a tak dále…

Druhé pozdvihnutí obočí s krátkým hvízdnutím přišlo po seznámení s programem – mimo jiné se hraje o Vánocích a na Silvestra…

Třetí pozdvihnutí obočí s dlouhým hvízdnutím a dodatkem tývole následovalo po zjištění, že s účastí našich borců se počítá na pouhých deseti zkouškách. První tři proběhly v Bärnau kam přijeli Němci z Mnichova a okolí a na dalších sedm putovala naše trojka do Weilheimu. No ne tak úplně, protože nocovala u Yvon v Mnichově a do padesát kilometrů vzdáleného Weilheimu denně dojížděla.Nezřídka se stalo, že se zkouška protáhla do pozdního večera a tak se do postele lezlo po půlnoci. Inu těžko na cvičišti, lehko při premiéře… Ta přišla 12. prosince 2015. Do konce roku se stihlo sedm repríz.

Jó, tak takovej to tedy byl v tom Weilheimu fofr. Kdo nezažil, neuvěří, kdo přežil, nezapomene. Alespoň já tedy nezapomenu.

Baloun